O tomto tématu mluví snad každý, ale nepřijde mi na škodu se o tom tady také rozepsat. Tohle bude čistě povídací článek, nemá ani cenu sem dávat nějaký obrázek nebo tak něco. Přijde mi, že lidé nepřikládají té zdravé mysli takovou váhu jakou by měli. Jakmile člověk cvičí nebo se snaží jíst nějak zdravě tak v 99 procentech většinou různě googlujeme buď recepty nebo typy jak zhubnout a určitě už každý narazil na to, že vše co se děje s naším tělem je jen a pouze v naší hlavě.
Což u některých je docela problém, týká se to především holek. Máme v hlavě zkreslenou představu o dokonalém těle a co se klukům líbí a nelíbí. A tuto naší zkreslenou představu podporují navíc sociální sítě, kde vidíme ta dokonale vypracovaná těla, krásné hubené modelky a nádherné zdravé jídlo. Tak si samozřejmě řekneme, že když to zvládla ona zvládnu to i já a takhle to začíná, takovým nevinným způsobem. Ale problém je v tom, že si dáváme zbytečně vysoké cíle a přejeme si vypadat jako ty holky z instagramu, takže začneme hned držet dietu a cvičit. Na tom samozřejmě není nic špatné o tom žádná, ale když je to dieta typu pouze zelenina a vše nízkotučné a cvičit se musí 7x tydně, tak tohle není ten správný způsob jak na to. Samozřejmě ani já jsem se tomuto trendu nevyhla. Ikdyž jsem necvičila 7x tydně, tak v mé poslední fázi to vypadalo asi tak, že jsem jedla pouze malou snídani a oběd, aby se neřeklo, že jsem nic nejedla. Člověku se to logicky zdá málo ,ale mě to v tu dobu stačilo a ani jsem nepociťovala hlad. Samozřejmě, že jsem po této mé fázi zhubla, ale bylo to nezdravým stylem, takže následky byly tím horší. Takový první signál byl, když si moji rodiče všimli, že mám nějaké hubené ruce a celkově jsem zhubla, samozřejmě nechtěla jsem, aby mě měli za nějaké blázla tak jsem zkusila jíst více. Jenže jak jsem začala tak už jsem nevěděla kdy přestat, přes den jsem toho moc nesnědla, takže logicky na mě večer přišla mlsná a to jsem toho snědla opravdu hodně. Proto se ani nedivím, že jsem přibrala skoro dvojnásobek toho, co jsem zhubla aka jojo efekt. Tohle pro mě byla nejhorší nuční můra, šíleně jsem přibrala, opravdu jsem tvoje tělo nesnášela, brečela jsem, ale neustále jsem se zkoumala v zrcadle. Párkrát se mi stalo, že když jsem něco snědla a pak jsem toho ohromně litovala, tak jsem se šla vyzvracet. Nechci tu ovšem tvrdit, že jsem byla anorektička či bulimička, to vůbec.
Ani nevím ,kdy nebo jak začal ten zlom, ale rozhodla jsme se, že začnu jíst častěji po menších porcích a začnu pořádně cvičit. Samozřejmě, že ani teď neuhlídám, jestli jsem měla dostatečně velkou svačinu, abych večer neměla mlsnou, stává se mi do dneška, že přes den toho omylem sním míň, takže se poučuji z předešlého dne a nachystám si třeba větší svačinu nebo tak. Cvičení mě ohromně baví, je to pro mě relax, ale také se najdou dny, kdy se mi do toho cvičení nechce, tak prostě necvičím. Nechci svoje tělo nutit do něčeho co nechce nebo ho nechci nutit jíst co nechce. Vše je o naslouchání vlastního těla.
Takže je pouze na vás a vaší hlavě jak si vše nastavíte. Jaké si dáte priority nebo cíle. Vše co děláte totiž ovlivňuje vaše mysl. Určitě je špatný přistup si říkat, že jste oškliví a tlustí, měli byste začít mít svoje tělo rádi. A když třeba uvidíte nějaké změny třeba naberete svaly nebo nebudete mít takové bříško, tak to chce se pochválit. A ne si říkat, že ještě tohle musím zhubnout a támhleto zhubnout, ono to vše půjde, ale musíte tomu dát čas. A neustále si udržovat zdravou a pozitivní mysl. Protože jakmile jste pozitivní tak máte ke všemu lepší přístup, ale za to, když jste negativní tak se vám navíc nechce nic dělat a jste potom naštvaní, že pro sebe nic neděláte a takhle to jede celé dokola. Vím, že člověk nemůže být 24/7 pozitivní, já sama mám také negativní chvilky, což je úplně normální, ale vždy si řeknu, že takhle ničeho nedocílím.
Doufám, že se Vám dnešní článek líbil a aspoň trochu zaujal a možná i pomohl
Mějte hezký den :)
Žádné komentáře:
Okomentovat